Napsal Martin Kafka

Když jdu s Váňou na Pálavu,
zbytečně si lámu hlavu,
kolik jich tam padne jen,
nežli skončí tenhle den.
Že jdem jenom na večeři,
to nám nikdo neuvěří,
myšlenky mi víří hlavou,
střízliví nás nedostanou.

Je to jasný jako facka,
padne jich tam aspoň dvacka.
Každej deset piveček,
k tomu jeden rumeček.
Když se blíží kuropění,
potom dojde na placení.
To byl, ale blbej nápad,
zase se tu takhle sflákat.