Zpět ...
Svědectví
Mlč,
Člověče mlč,
Teď, mluví Bůh.
Když se budeš bránit,
Tak tě budu muset ranit.
Aby Ti vyjevil svou slávu,
Tělo, podléhá kazu,
Ale Duše, je majetkem Božím,
A ta se vrací.
Mlč,
Člověče mlč,
Teď, když Bůh,
Se do tebe z lásky vtěluje.
Duše plná slz, se svěřuje.
Otče, tolik odpuštění já potřebuji,
Byla jsem bez Tebe hříchy mučena,
A nadvládou těla,
Však nemohly mě zabít,
Nesmrtelnost je mi vrozena
A žiji i bez těla
Jsem povinna o Tobě svědčit,
Z lásky Tvoji jsem stvořena,
Jsem obojí, muž i žena.
Mlč,
Člověče mlč,
Jsi hlučný, že by ze strachu?
Kde je tvůj honosný dům,
A moc na zemi Ti svěřená,
Že by v Nebi, byla bezcenná,
Byl jsi málem králem,
A teď se v Nebi hroutíš na zem.
Mlč,
Člověče mlč,
Majestát přichází,
poklekni před tváří,
Smiluj se Pane, zní andělský zpěv
Smiluj se Pane, zažeň svůj hněv
Ortel zní:
Očistit a zpátky s ní,
na Zem.
19. prosince 2015