Stesk (píseň)

Text: Jan Duna

rec: Tento příběh je o dívce, kterou jsem miloval,
ale v jeden den jsem dostal od ní dopis,
že se mnou navždy loučí...Do tvých krásných očí, tolikrát jsem hledět chtěl,
a pár slůvek věrných bych ti pověděl.
Snad náhoda nebo osud mi Tě Lásko z života svál,
teď tě hledám kudy chodím, kdo mi Tě vzal?

Teď se ptám. Kolik už proběhlo nocí,
probdělých a bezesných
bytem mým už nezní - Tvůj velký smích.
neslyším Tvé srdce a necítím Tvůj dech,
co se ozývá - v mých zdech - v mých zdech.

Já hledám Tě dál,
já mám v srdci žal,
vím, jsi vedle mně blízko.
Vím, že jsi moje štístko.

rec: Jsem na půl jako strom,
a napůl jako socha,
co se zvolna rozpadá,

Zda je to má vina, mně teď náhle napadá,
abych Tě spatřil ještě jednou,
za to bych dal nevím co sám,
kdo však na ten jediný pohled,
teď záruku mi dá!

Já hledám Tě dál,
já mám v srdci žal,
vím, jsi vedle mně blízko.
Vím, že jsi moje štístko.

Jsem na půl jako strom, a napůl jako socha,
co se zvolna rozpadá, zda je to má vina,
mně teď napadá,
abych Tě spatřil ještě jednou,
za to bych dal nevím co sám,
kdo však na ten jediný pohled,
teď záruku mi dá, záruku mi dá!